Kimberleyský proces a krvavé diamanty
Kimberleyský proces z dílny OSN si před sedmi lety vytyčil za cíl zbavit mezinárodní trhdiamantů těžených v konfliktních zónách. Výsledkem je velké rozčarování – projekt ve skutečnosti čistý původ drahokamů zajistit nedokáže. Diamanty byly v Africe roky spouštěčem ozbrojených konfliktů a válek. Rebelové v Angole, Sierra Leone či v Demokratické republice Kongo za ně kupovali zbraně a vraždili miliony lidí. Přítrž tomu měl učinit Kimberleyský proces, v rámci kterého se původ diamantů ověřuje.
Jde o model, který OSN vymyslela v roce 2003. V současné době je do něj zapojeno 74 zemí světa. Hlavním úkolem je dohlížet na to, aby se na mezinárodní trh nedostaly „krvavé diamanty“. Kimberleyský proces proto kontroluje původ drahokamů a uděluje jim certifikáty potvrzující, že nejde o těžbu z konfliktních zón.
Jenže mnoho diamantů je pořád potřísněno krví. Mezi rizikové země patří Zimbabwe či Pobřeží Slonoviny. Na diamantových polích v zimbabwské oblasti Marange nutí vojáci dospělé i děti hledat drahocenné minerály od rána do noci. Upozorňuje na to organizace Human Rights Watch. Zimbabwané pracují často bez jídla a přestávek, výjimkou není mučení, bití nebo vraždy.
Začalo to na podzim 2008, kdy se nad diamantovým dolem objevily armádní helikoptéry a začaly střílet. Během tří týdnů zemřelo na dvě stě lidí. Nad dolem tak převzala kontrolu armáda a politická strana ZANU-PF diktátora Roberta Mugabeho, který zásah odůvodnil nastolením pořádku a vyhnáním nelegálních hledačů diamantů.
Organizace Human Rights Watch a Global Witness začaly bít na poplach. O rok později Zimbabwe pod mezinárodním tlakem oznámilo, že jednotky z diamantových dolů stáhne. Jenže se tak nestalo a násilí pokračuje.
Mugabe může prodávat dál
Kimberleyský proces je v tomto případě evidentně bezmocný. V Zimbabwe není občanská válka, a tak zemi nelze jednoduše označit za konfliktní. Při těžbě zimbabwských diamantů přesto teklo mnoho krve. Navíc existují obavy, že peníze z jejich prodeje Mugabe použije pro udržení své moci.
Kimberleyský proces se před sedmi lety rozběhl jako reakce na situaci v Angole, Sierra Leone a Demokratické republice Kongo, kde vzbouřenci měli ve zvyku obsadit diamantová pole a ze zisku financovat nákup zbraní. Zabíjení a mrzačení lidí bylo na denním pořádku. Prakticky nikdo neměl jistotu, že drahokam, který drží v ruce, nepřipravil někoho jiného o život.
Až do nedávna na trh nesměly ani diamanty z Marange. Kimberleyský proces jejich výkup loni na podzim stopl s odkazem na obvinění z porušování lidských práv. V polovině letošního července ale byl prodej diamantů z této zimbabwské oblasti částečně obnoven s tím, že všechny ostatní budou moci na trh v září – pokud důl v Marange projde novými kontrolami.
Podle listu The New York Times k tomuto rozhodnutí přispěly hrozby Zimbabwe, které chtělo neoznačené diamanty prodávat i přes zákaz dál. To by podle obchodníků mohlo destabilizovat globální trh.
Bezzubé kontroly
Situaci v zimbabwském dole mnozí označují za lakmusový papírek Kimberleyského procesu. Ten se chlubí, že zatímco před deseti lety tvořily krvavé diamanty patnáct procent světové produkce, dnes už jde maximálně o procento. Kritici ale tvrdí, že kontrolní mechanismy projektu nefungují.
Ian Smillie, jeden z otců-zakladatelů Kimberleyského procesu, loni v červnu prohlásil, že už se na této věci nechce dál podílet. „Už jsem nemohl dále předstírat, že selhání je úspěch,“ vysvětloval Smillie. Vadila mu neschopnost projektu postavit se čelem k nejzávažnějším problémům. Třeba tomu, že v Angole, Sierra Leone či Kongu vlády stále nemají nad obchodem s diamanty kontrolu.
I když jsou velké občanské války financované diamanty už v podstatě minulostí, lidé kvůli těmto minerálům stále trpí. Typickým příkladem je Angola. Válka tu skončila před osmi lety, podle listu The Wall Street Journal jsou však odtud pocházející diamanty stále potřísněny krví. Dělníci v dolech jsou biti a nezřídka i zabíjeni vojáky a členy ochranek.
I v Kongu válka skončila, vzbouřenci nicméně pořád kontrolují některé oblasti, kde se těží diamanty. Profitují tam i z dalších cenných minerálů – například z coltanu či wolframitu, které se přidávají do mobilů a notebooků.
Oficiálně už jsou krvavé diamanty jen v Pobřeží Slonoviny, které se dosud nevzpamatovalo z občanské války. Vláda stále nemá pod kontrolou sever země a rebelové za minerály propašované do sousedních států nakupují - jak jinak – zbraně.